• LynxLand Bengals

Historie plemene

Kočka bengálská

Křížit divoké kočky s domestikovanými chovatele lákalo už v historii, ale za zrod plemene se zasadili hlavně tři lidé. Bill Engler, který zrod plemene hojně popularizoval. Dr. Willard Centerwall působil jako profesor pediatrie, vedl oddělení genetiky, vrozených vad, chromozomální genetiky a jeho vědeckým koníčkem byly kočky. Jean Millová, jež změnila plemeno kočka bengálská z hybridní kočky na kočku domácí.


F2 hybridní bengálská kočka – Queenann Iris of LynxLand

Exotická kočka, ale domácí mazlíček Kočku bengálskou jako plemeno oficiálně uznal v roce 1974 Bill Engler. (Existují spekulace, zda název získala z latinského názvu Prionailurus bengalensis, či byl inspirován jménem Billa Englera – B.Engle.)

Bill Engler byl ošetřovatel zvířat a člen Long Island Ocelot Club (LIOC). V roce 1967 byl oceněn LIOC Lotty Award za oddanost exotickým kočkovitým šelmám a jejich péči doma i v zahraničí. V roce 1970 odchoval Bill Engler dva vrhy „bengálů“ po svém ALC kocourovi jménem Shah a kočkách Cybele a Cyclemnestra. Jeho chovatelským cílem bylo vyšlechtit hybridní malou exotickou kočku, která bude mít vlastnosti a velikost, aby se mohla stát domácím mazlíčkem a byla imunní vůči běžným kočičím chorobám. V roce 1972 Bill Engler ostatním členům LIOC adresoval: „Všichni jsme si vědomi obtížného získávání divokých exotických koček, stejně jako rostoucích nákladů s chovem Ocelotů, Pum a dalších exotů, které milujeme. Doufám, že tito ‚bengálové‘ nejen pomohou vyplnit mezery mezi nabídkou a poptávkou po exotice, ale pomohou zvýšit zájem o všechny exotické kočky, aby tento zájem byl prospěšný pro financování výzkumu  a právních předpisů na ochranu všech divokých koček.“ O tři roky později Bill Engler uvedl, že odchoval více než 60 bengálů, a byl tak právem považován za průkopníka plemene. Přesto žádná z dnešních bengálek nepochází z genů koček Billa Englera. William Engler posléze představil jméno plemene Kočka bengálská (Bengals) v domácích registrech a jméno plemene se díky němu stalo oficiálním názvem. Označení Bengals – kočka bengálská, bylo přijato k registraci prostřednictvím ACFA a bengálové byli registrováni několika dalšími chovateli. V roce 1975 bylo ohlášeno, že bengálské kočky Billa Englera dosáhly třetí generace, ale samci byli stále neplodní, a tak se myslelo, že dál pokročit nelze. Časem se ale zjistilo, že jsou neplodní pouze samci prvních tří generaci F1–F3.  Prvním křížením ALC s kočkou domácí získáme F1 kočku. F1 kočka křížená s domácí kočkou dá #F2 potomky a #F3 generaci získáme po zkřížení F3 kočky s kočkou domácí. Další generací už začíná kočka domácí označovaná v USA jako #SBT. Následně bylo odchováno několik plodných samců, které vedly k průlomu v chovu.

Bengálové a věda Willard Centerwall křížil ALC (Felis bengalensis) samce s domácí kočkou z vědeckých důvodů, aby podpořil své předpoklady u imunokompromitovaných jedinců (nosičů vrozené vady, HIV /AIDS, leukémie, lymfomu, osob užívajících léky, které potlačují imunitní systém).

„V současné době se zabýváme výzkumem viru typu "C" kočičí leukémie ve spolupráci s Raoulem Benvenistem, virologem v Národním onkologickém institutu v Bethesdě v Marylandu. Domácí kočka nese genom typu "C" v DNA molekule a předá potenciálně smrtelný vir leukémie svým potomkům běžnými dědičnými procesy. Ve vzácných případech dochází k uvolnění viru do systému kočky, což způsobuje leukemii a úmrtí. Vzhledem k tomu, že je známo, že asijská leopardí kočka nemá v systému zabudovaný virus kočičí leukémie, vědci v oblasti výzkumu rakoviny projevili velký zájem o to, co se stane s genomem leukémie u potomků ALC kočky a domácí kočky,“ uvažoval Willard Centerwall.

Centerwalovi ALC kocouři

Kočičí leukémie působí podobně jako lidská. Willard Centerwall byl odhodlán zjistit, proč jsou leopardí kočky rezistentní na kočičí leukémii a zda by tato rezistence mohla být předána geneticky na jejich hybridní potomky. Doufal, že mu tyto studie poskytnou více informací o lidské leukémii (časem se ovšem zjistilo, že ALC vůči kočičí leukemii rezistentní nejsou). Díky tomu ale tito první zaznamenaní hybridi dali vzniku kočky bengálské. Prostřednictvím vzájemné spolupráce a stejnému koníčku se Willard Centerwall v roce 1980 setkal s Jean Millovou – měl několik koťát F1, pro která hledal nový domovy, a ty se dostala k Jean. Od hybridních koček bengáslkých ke kočce domácí

Jean Mill z Millwoodu v jižní Kalifornii je pro nás chovatele nejznámější zakladatelkou plemene. Její kočičí geny nesou téměř všechny bengálské kočky. V roce 1983 se zasadila o registraci plemene v The International Cat Association (TICA).

Jean S. Mill s F1 kočkou Kin Kin

Jejím cílem nebylo vyšlechtit hybridní kočku, ale kočku domácí. Nezůstat pouze u prvních generací a prosadit kočku bengálskou jako domácí plemeno. V roce 1980 přidala do chovu domácí pouliční kočku Tobi, známou jako Millwood Toby of Delhi, která byla importovaná z Indie kvůli své krásné barvě a zvláštnímu lesku v srsti – dnes fenomenálnímu znaku kočky bengálské: tzv. #glitter


Díky úsilí Jean Millové byla bengálská kočka předvedena na výstavách nejen v USA, ale i za oceánem. Na své zkušenosti s uvedením Millwood Penny Ante, krásné bengálky F2 generace vzpomíná následovně: „Strhla na sebe veškerou pozornost. Byla přátelská a uvolněná a nejvíce se podobala malému leopardovi. Penny se okamžitě stala celebritou každé výstavy.“


Jean Millová utratila tisíce dolarů na podporu plemene rozesíláním brožur propagujících plemeno, účastmi na výstavách po celém světě… Rasa měla z jejího nekonečného a neúnavného úsilí prospěch. Jean pomáhala začínajícím chovatelům a s časem se plemeno stávalo čím dál více populárním. „Bengals“ se brzy stal synonymem jména Jean Mill a její chovné stanice Milwood. Jean Mill zemřela letos 2018 ke smutku všech chovatelů bengálů. Do posledních dnů se ale účastnila a užívala si radosti z výstav, které milovala.


Jean S. Mill na výstavě

Mnoho chovatelů dalších se dále podílí na vývoji bengálské kočky, aby se co nejvíce podobala svému předchůdci ALC, ale měla povahu kočky domácí… O tom ale více v mém dalším blogu: „Typ bengálské kočky“.  

27 zobrazení

© 2018 by