Vybíráme kočičího kamaráda
Dostávám spoustu dopisů na téma výběru kotěte, nebo naopak, že už lidé kotě koupili a jsou nešťastní kvůli povaze koťátka či dospělé kočky nebo ze zdraví nového přírůstku. Rozhodla jsem se proto napsat pár typů, jak koťátko vybírat a čeho se vyvarovat.
Prvním důležitým rozhodnutím je, zda chci koťátko na mazlíka, či do chovu. Cenový rozdíl těchto variant přitom bývá velmi podstatný.
Pokud nejsem chovatel a nechci se jím stát, vyberu si koťátko na mazlíka – tedy takové, které nikdy nebude produkovat potomky. V takovém případě budu mít ve smlouvě uvedeno, že kotě do určitého věku vykastruji nebo si jej přivezu domů už po zákroku.
U takového koťátka nepotřebujete kontrolovat, zda má kosmetické vady (nestandartní barva, odchylka od typu, nedokonalá kresba…). Podstatné je, aby se vám líbilo a aby koťátko bylo zdravé a přátelské. Nejlepší je si vybrat chovatelskou stanici na doporučení a na základě zkušeností přátel a známých, kteří již z dané stanice kočičku mají. Určitou a nezanedbatelnou záruku na zdraví koťat nám dává rodokmen a také to, pokud chovatel svá chovná zvířata testuje.
Na co se kočky testují
V současnosti se kočky testují na onemocnění srdce – HCM, anemii – PKDef (pozn. – nositelsví anemie není na závadu), leukózu – FeLV a „kočičí AIDS“ – FIV. Jak je ale bohužel obvyklé, i mezi chovateli se objevují podvodníci, kteří inzerují, že jejich kočky jsou na uvedené choroby testovány, ale přitom lžou. Má rada proto zní: pokud prodejce koťátek v inzerci uvádí, že jeho koťata či kočky jsou na choroby otestovány, při koupi testy chtějte vidět. Ne kvůli tomu, že každé koťátko, které není otestované, je špatné či nevhodné na mazlíka, ale proto, že když takový „chovatel“ lže v této věci, je lepší uvažovat o koťátku netestovaných rodičů, než po koťátku neseriózního „chovatele“, který vám lže.
Když si pro koťátko přijedete, je důležité zkontrolovat, že je dobře krmené – má pravidelné svalnaté tělíčko, ne hubené nohy a nafouklé bříško (což značí, že je koťátko začervené a ve špatné výživné kondici). Prohlédněte si ouška, která musejí být čistá – bengálům se uši špiní výjimečně, takže pokud koťátko bude mít výraznou hnědou špínu, nebo dokonce hnědou až dočerna zbarvenou krupičku, koťátko má s největší pravděpodobností ušní svrab. Koťátko by mělo mít čistý zadeček a chlupy kolem něho by měly mít stejnou barvu jako chlupy jinde na těle – žádné výrazně hnědé až naoranžovělé zbarvení, které signalizuje, že kotě sice bylo před vaši návštěvou umyto, ale nejspíš dlouhodobě trpí průjmem – protože až si kotě domů přivezete, může se stát, že průjem z cesty dostane a vy nepřijdete na to, zda jde o chronickou záležitost, infekční onemocnění nebo jen průjem vlivem změny prostředí, z něhož se kotě během pár dní dostane. Zárukou by v každém případě měla být smlouva, která garantuje, že si vezete domů kotě zdravé, a stanovuje, za jakých podmínek můžete kotě „reklamovat“.
Socializace koťátek probíhá i během práce :D
Co znamená přátelské kotě?
Koťátko bengálské kočky je normální kotě. Pokud kotě pro jenž přijedete, nepůjde chovatelkou například vytáhnout z pod gauče, bude se třást či na vás syčet, vezměte raději nohy na ramena. Kotě může být sice rezervované vůči cizím lidem, ale na majitele by mělo reagovat přátelsky. Mělo by mít zájem o hračky a mělo by být vidět, že je zvyklé na lidský kontakt a mazlení. Z plachého kotěte mazlivé většinou nevychováte.
Přeji šťastnou ruku a nezapomeňte: vybíráte si kamaráda pro dalších 15 let, tak to neuspěchejte :)
Přečtěte si také o povaze kočky bengálské - O plemeni a povaze