Historie vzniku plemene kočky bengálské
Skvrnité kočky byly vždy velmi oblíbené a to nejspíše proto, že lidem přípomínají divokou kočku. Představa malé skvrnité kočky s povahou domáčí kočky byla přitažlivá, a proto padlo rozhodnutí pokusit se takovou kočku vyšlechtit.
V Americe došlo k prvnímu naplánovanému spáření počátkem 60. let minulého století a to mezi domácí krátkosrstou kočkou a asijskou levhartí kočkou - ALC, ale až do konce 80. let nebyl vypracován strukturovaný chovný plán. To byl počátek plemene, které se dnes jmenuje kočka bengálská. Prvním křížením domácí kočky s ALC vznikne F1 generace, při druhém F2 a to až po F4. Další generací se tato kočka stává kočkou domácí s označením SBT.
Američtí genetikové se o tato křížení zvlášť zajímali proto, že se ukázalo, že asijská levhartí kočka nemá ve struktuře své DNA gen kočičí leukémie, a je tedy vůči tomuto viru imunní. Díky tomu je bengálské plemeno velice odolné.
Protože obliba těchto koček rostla objevily se brzo i na výstavách a kolem roku 1991 jim The Independent Cat Association (TICA) v USA udělila status šampionátu. Později byly tyto kočky dovezeny do Velké Británie, kde byl vypracován nový chovný program.
Ačkoliv jde o relativně velké plemeno, jsou tyto kočky přátelské, láskyplné, bystré, zvědavé a inteligentní. Bengálská kočky se ostatních koček ani jiných zvířat moc nebojí a je to příjemný domácí mazlíček. Ovšem divoká krev se u nich nezapře a projeví se u krmení masem nebo při špatné socializaci. U všech plemen záleží, jak koťátko vychváváte, ale u bengálek na tom záleží mnohem víc.
Celkovým vzhledem by měla připomínat velkou kočku a její kožich by měl mít vzorování a barvu podobající se kočce levhartí. Stejně důležitá je i povaha, která by měla být mírná a přátelská. Kočka by měla být štíhlá a velmi svalnatá se zadní částí těla poněkud vyšší než přední. Kožich, který by měl být skvrnitý, s velkým kontrastem mezi skvrnami a základní barvou srsti, má neobvyklou strukturu, podobnou spíše kožichu divoké kočky než srsti kočky domácí. Hlava má tvar modifikovaného, širokého a dlouhého klínu, má výrazné polštářky, z nichž vyrůstají vousy a krátké uši středně od sebe vzdálené, se širokou základnou a oblými konečky.
